Ráno byl budíček nastavený na pěkně brzo. Následovala rychlá snídaně a už jsem mířila na zastávku North Quincy. Tam jsem měla menší problém s automatem na lístky, ale nakonec jsem vše vyřešila. Vlak mi jel asi za 15 minut (na to, že je to metro, tak mi přišlo čekání 15 minut docela dost dlouho). Do centra města na zastávku Downtown crossing mi to trvalo přibližně 20 minut.
Jako první jsem se vydala do čtyřpatrového Primarku a jakoby se ve mě probudily všechny vzpomínky na školní zájezdy do Anglie. Vůbec jsem nevěděla, kam se dřív podívat. Chvíli jsem po obchodě bloudila a vybírala si různé oblečení, ale po chvíli mi došlo, že to asi bez pomoci nákupního košíku nezvládnu. Den před tím jsem si na internetu vybrala pár kousků a tak byl první úkol je najít. Největší problém bylo najít správnou velikost bot. Skoro všechny v obchodě byly o 2 čísla menší velikost než mám, ale nakonec jsem našla všechno, co jsem potřebovala a dokonce i o hodně víc.
Nejhorší částí byly domácí doplňky a dekorace. Vzhledem k tomu, že jsme se nedávno přestěhovali do bytu, je potřeba ho pořádně vyzdobit a právě Primark je na tohle jako dělaný. U spousty věcí jsem věděla, že je nehorázně moc potřebuju, ale bohužel nevím, jak bych je domů do Česka převezla. Tím pádem jsem tam musela spoustu kousků nechat, ale i tak jsem tam utratila docela dost peněz.
Další jsem měla v plánu zastávku v nedalekém H&M, ale ani jsem tam nedošla. Zaprvé už jsem neměla skoro žádné peníze a za druhé byla moje taška s nákupem tak těžká, že jsem se rovnou vydala na oběd do Subway. A to byl zážitek. Oproti tomu našemu v Praze měli téměř celou nabídku úplně jinou, ale naštěstí měli super zaměstnance, kteří mi se vším pomohli a já si tak mohla dát mého oblíbeného tunču.
Kolem třetí hodiny jsem se vydala na metro zpět do Quincy a čekal mě stejný problém jako ráno. Musela jsem na vlak čekat 14 minut, což mi opět přišlo docela dost dlouho, ale asi jim to tady prostě nejezdí tak často jako nám v Praze.
To bude pro dnešek vše, zítra na viděnou! :)
Comments
Post a Comment