Poslední den v národních parcích nás čeká asi nejnáročnější program - ráno výšlap na ikonickou horu Moro rock a poté přesun do Los Angeles. A tak ráno vstáváme velmi brzy, balíme všechny věci a sedáme do auta směr národní park Sequoia.
Do parku přijíždíme hodně brzo a celkem nás i těší, že na parkovišti vidíme pouze 2 auta. Co nás ovšem netěší je pohled na Moro rock. Na vrchol vede celkem 350 schodů různých výšek, podél okraje zábradlí a pohled dolu je docela děsivý, nicméně teď už nás nemůže nic odradit a proto začínáme výšlap nahoru.
Přibližně v půlce nás chytá první krize - mně umřely plíce a stehna a mamka nezvládá pohled dolu kvůli strachu z výšek. Po asi 2 minutách přemlouvání sama sebe jsem se rozhodla nechat mamku v polovině skály a pokračovala jsem na vrchol sama. Chvílemi jsem myslela, že asi umřu, ale s několika přestávkami jsem se nakonec dostala na samý vrchol a stálo to za to. V době mého výšlapu na vrchol nás bylo nahoře jen 5, takže vlastně skoro niko a ty pohledy - za ty bych to asi vyšla ještě jednou.
Po chvíli kochání se rozhoduji pro návrat dolů, sbírám mamku a přejíždíme k nedalekým sekvojím - skupině 8 obrovských sekvojí, jedné sekvoji padlé v lese a další, pod nebo spíš skrz kterou vede cesta. Takzvaný Tunel log, sekvoj která spadla na zem, leží na tomto místě už od roku 1937 a opět nejde absolutně vůbec poznat, že tam leží už téměř 100 let. Po chvíli se naposledy loučíme se sekvojemi a vydáváme se na dalekou cestu. Jen pro zajímavost vám sem přidávám kousek mapy, kterou jsme jezdily každý den do a z parku. Takové krásné serpentiny.
Cesta do Los Angeles nám trvá něco málo přes 4 hodiny. Asi 50 kilometrů před městem začíná pravá zkouška mých řídících schopností. Z klidné dvouproudé dálnice se najednou stávají pruhy čtyři, ale to nejhorší teprv přijde. Do města přijíždíme jak jinak, než ve špičce a tak kolapsu dopravy nemůže pomoct ani sedm až osm proudů silnice, přes které projíždíme. Naštěstí vše probíhá bez problémů a tak kolem večeře přijíždíme do našeho hotelu, který se nachází téměř v centru velkoměsta. Po vybalení se ještě jdeme projít po korejské čtvrti a pak už jdeme rovnou do postele. Ještě sem přikládám fotky našeho současného a už posledního ubytování. To bude pro dnešek vše, ozvu se vám zase zítra!
Comments
Post a Comment