Krásné dobré ráno do Čech. Vítám vás u posledního článku z našeho dobrodružství po Kalifornii. Hned ráno jsme vyrazili odevzdat auto zpět do půjčovny. Ach, jak se mi po něm bude stýskat. Na to, že jsem si stěžovala, jak mi vadí, že je velký, ke konci jsem si na něj hrozně zvykla a už jsem na sebe zvědavá, jak se mi bude řídit s malým autem po Česku a ještě navíc zase s manuální převodovkou. No asi se zase budu muset učit zpět. :D
Po vrácení auta jsme se vydali do Kalifornského centra vědy - muzea, které se nachází na kampusu slavné USC (University of Southern Califonia). Většina muzeí, které v Los Angeles navštěvujeme jsou bezplatná, přijímají pouze dobrovolné donace, což velmi oceňujeme vzhledem k našemu docela velkému problému s nakupováním ve státech :D
Po prohlídce raketoplánu se vydáváme do dalšího křídla muzea, které je věnované lidskému tělu, to je něco pro mě. Nachází se zde i největší simulátor lidského těla na světě, který měří bez mála 15 a půl metrů. Každých třicet minut tu zde pouští show, kde dětem krásně vysvětlují, jak fungují některé části těla. Dále je zde expozice věnovaná rozmnožování a také udržitelnosti lidské populace a o nemocech.
Během návštěvy také jdeme do malého akvária, které je rozděleno do několika částí a pak také ještě do místního IMAX kina, kde jsme si zaplatili dva filmy - Hluboký vesmír a Ostrov lemurů. Oba filmy jsme si moc užili. Poté se už vydáváme rychle domů, kde musíme odhodit věci a směřovat zase na druhou stranu města do hokejové arény na zápas NHL.
Hokejová NHL to je sláva pro všechny zúčastněné. Já jsem letos šla na již čtvrtý zápas a pro mamku to byl její první v životě. Hokej jako takový byl moc hezký, naštěstí nám padlo hodně gólů a na straně Los Angeles Kings se prosadil i Kevin Fiala - hráč s českými rodiči reprezentující Švýcarsko. V porovnáním s NBA to nebyla taková show a také bylo na zápase o hodně míň lidí, nevím, jestli to bylo předchozím utkáním univerzitního fotbalu, nebo jestli tady NHL fanoušky moc netáhne, nicméně my jsme si zápas moc užili.
Vzhledem k tomu, že nás poslední den čeká už jenom balení, úklid, přesun na letiště a odlet, je tohle můj poslední článek. Jsem moc ráda, že jsem vám mohla aspoň trochu přiblížit naše dobrodružství a že jste si mohli prohlídnout alespoň část fotek, co jsem zde pořídila. Děkuji za čtení, za nekomentování mých pravopisných chyb, kterých tu bylo opět milión a doufám, že se zase brzy uvidíme u dalšího dobrodružství.
Díky moc!
Comments
Post a Comment