Krásné ráno do Česka. Poslední den v San Franciscu jsme započaly jízdou historickou tramvají. Původním plánem byla Lombard street (nejzakroucenější ulice na světě), poté přístav a zpět na hotel, jenže všechno dopadlo jinak.
Při nástupu do tramvaje jsme totiž zaslechly ten nejkrásnější jazyk na světě. Hned vedle nás se usadili dva kluci z Prahy, kteří nám řekli, že jedou na konečnou zastávku, odkud pojedou trajektem na ostrov Alcatraz. Při plánování všech bodů, co musíme vidět jsme z nějakého zvláštního důvodu nabyly dojmu, že během zimní sezóny trajekty na ostrov nejezdí, ale díky klukům jsme se na tento ostrov dostaly a opravdu to stálo za to. Nejen nádherným počasím, ale i prohlídkou jako takovou.
Velice mě překvapila velikost ostrova, v podstatě je hrozně malý a většina budov je už rozebraná nebo rozpadlá. Další zajímavostí je, že v průměru se na ostrově nacházelo jen kolem 270 vězňů, nejvíc jich v celách bylo něco málo přes 300. Vždycky jsem žila v domění, že bylo vězení mnohonásobně větší. Uvnitř hlavní budovy, kde se nacházely všechny cely, je možné se projít a nahlédnout do pár zachovalých cel a nebo si vyzkoušet, jaké asi byly návštěvy trestanců.
Na ostrově se také nachází nejstarší a stále funkční maják na západním pobřeží USA.
Po návštěvě věznice jsme se vrátily zpět na pevninu a prošly si krásné pobřeží, kde se nachází několik mol, včetně mola 39, kde se pravidelně vyvalují tuleni. Poté jsme si opět vyzkoušely stoupání do úžasného terénu na Lombard street, která mě vlastně docela zklamala. Absolutně nechápu, co je na ní tak zajímavého, že mají lidi potřebu tam stát několik hodin a pozorovat auta směřující dolů v serpentinách.
Večer jsme zakončily poslední jízdou tramvají a večeří ve skvělé Cheesecake factory. Dnešní článek je krapet delší, opravdu jsme toho prošly docela dost, ale nebojte se. V dalším článku nebude skoro nic, jelikož jsme skoro celý den strávily přesunem do prvního národního parku. Tak zatím pa!!
Comments
Post a Comment